Ekonomika v Jižní Americe

Argentina je v pořadí světové ekonomiky, podle výpočtů MMF, na 21. místě. Inflace zde stále zůstává. V roce 2016 byla výše inflace na 41 procentech, o dva roky později vyrostla až na 47 procent, což bylo nejvíce za posledních 20 let. 
Chudoba, ruce, peníze
Nejznámější byla argentinská krize v letech 1999-2002, která byla důsledkem finančních krizí v Rusku a Asii. V roce 2001 přišel naprostý kolaps hospodářství. Obyvatelé začali hromadně měnit pesa za dolary a vybírat vše ze svých účtů, kvůli čemuž došlo k nedostatku financí v bankách. Vláda tehdy nařídila zmražení všech kont ve zdejší měně a povolila jenom výběry malých částek. V roce 2001 bylo 37% obyvatel na pokraji chudoby, o rok později dokonce více než polovina. Důsledkem byly nekonečné protesty a rezignace prezidenta. Až za vlády prezidenta Kirchnera se země začala dostávat z krize. Se zdejší ekonomikou je to však stále jako na houpačce. 
 
 Burza, ekonomika, čísla
 
Bolívie se potýká s jednou krizí za druhou. Zdejší ekonomika roste velice pomalu, i když má největší zásoby lithia a světě, velké zásoby zemního plynu a také nerostů. V letech 1803-1805 uškodily bolivijské ekonomice neúroda a různé epidemie, další roky ji bylo sebráno nemalé území a politické problémy zemi také moc neprospěly. Dodnes se Bolívie potýká s chudobou a znárodňováním. 
 
 
 
V Peru se obyvatelé v minulosti potýkali s nestabilitou a chaosem. Na konci 20. století byl stav ekonomiky hodně špatný. Míra inflace byla 10000 procent, což bylo katastrofální. Od roku 2003 ekonomika ale konečně začala růst a země je pořád úspěšnější ve vývozu v těžařském odvětví, průmyslu, a také v zemědělství. Výrazně posílil i cestovní ruch. Přes všechny úspěchy ale chudoba na venkově přetrvává. 
 
 
 
Paraguay byla v 19. století první nezávislou jihoamerickou zemí na Španělsku a na kontinentu dominovala. Osud jí změnila až válka ve druhé polovině 19. století, když přišla o půlku obyvatel a o třetinu území. Další desetiletí se také zemi moc nedařilo, boje neustávaly a potýkala se s korupcí. Až s nástupem presidenta Luga v roce 2008 začala ekonomika prudce stoupat a v roce 2010 byl její růst dokonce třetí nejrychlejší na světě. V roce 2012 však přišla opět krize a nestálá ekonomika je zde dodnes, už jen kvůli závislosti na okolních státech. 
 
 
 
Za nejúspěšnější zemi v Jižní Americe, co se ekonomiky týče, je jednoznačně Chile. V roce 2010 se stala jako první jihoamerickou zemí členem v mezinárodní organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Ovšem ze všech členů v této organizaci má nejvyšší sociální nerovnost. Během světové ekonomické krize se ovšem Chile nesesypala jako jiné země. Nejdůležitějším obchodním zdrojem je měď, která tvoří více než polovinu exportu. V roce 2012 vzrostla ekonomika země o skoro 5 procent. Za vlády prezidenta Piňery však protestů stále přibývá a extrémní chudoba některých obyvatel se za jeho vlády vůbec nezlepšila.

Podobné příspěvky