Kdo by neznal Lídu Baarovou nebo Adinu Mandlovou? Slavné prvorepublikové herečky, které byly oblíbené také za období protektorátu. Můžeme o nich smýšlet jakkoli. O mnozí také smýšlí. Povrchní blondýnky, jejichž herecký výkon nebyl nijak úchvatný, ale výčet milostných eskapád byl velmi pestrý. Buďme ovšem spravedliví, obě zaplatily nemalou oběť a jejich pozdější životy byly plné zapšklosti a hořkosti.
Naproti tomu se můžeme setkat i s herečkami, kterým osud příliš nepřál. Jednou z nich je nepochybně Anna Letenská. Velmi úspěšná herečka s výjimečným komediálním talentem, kterou bohužel znají jen milovníci stříbrného plátna nebo válečné historie.
Anna Letenská
Přitom jste určitě tuto dámu viděli v některém z filmů. Hrála například ve slavných filmech Městečko na dlani, Valentin Dobrotivý, Babička, Mořská panna a poslední film Přijdu hned, o němž se ještě zmíníme. Byla rovněž velmi úspěšnou divadelní herečkou. Působila například v Osvobozeném divadle spolu s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem a později ve Vinohradském divadle.
Spolu se svým druhým manželem architektem inženýrem Vladislavem Čalounem ukrývali pachatele na R. Heydricha.
Nejprve gestapo zatklo v červenci 1942 architekta Čalouna. Letenská ho směla každý den navštěvovat. Velkoryse jí povolili dohrát komediální film, Přijdu hned, kde podávala stále stejný kvalitní herecký výkon. Mezi jednotlivými scénami ovšem seděla bokem, hlavu v dlaních a plakala. Po poslední klapce v září 1942 gestapo zatklo i ji a Anna Letenská byla deportována do Malé Pevnosti v Terezíně a následně do koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byla v říjnu 1942 popravena zastřelením. Spoluvězenkyně si ji pamatovali jako ženu, která rozdávala až do poslední chvíle dobrou a uklidňující náladu. Letenská byla in memoriam vyznamenána Československým válečným křížem.