Šaty z papírnictví

Móda je dáma převelice rozmarná a dokáže kolikrát udělat taková spojení a namixovat takové nesmysly, že z toho jde hlava kolem.To si možná říkali Američané, když šli kolem jedné výlohy, roku 1966, a za ní se skvěl nápis, že se tu prodávají papírové šaty. Asi nevěřili vlastním očím.

– Jednoduché mini šaty, vyrobené z celulózy, stály pouhý jeden dolar, a ještě k tomu každá zákaznice získala slevové kupony na další nákup.
– No, to už stálo za to, je vyzkoušet.
Jen pro doplnění. Původně vůbec nešlo o prodej šatů, byl to jen reklamní tah, který měl zvýšit odbyt papírenského zboží. Jenže se to rozeběhlo úžasnou a nečekanou rychlostí.
– Během roku se prodalo neuvěřitelných půl milionu těchto šatů.
– Okamžitě se nápadu chytli další výrobci a přidáním syntetických příměsí zvyšovali kvalitu a odolnost papírového oblečení.
– Docílili toho, že se daly i několikrát vyprat.

Nevěsta zabalená v papíru

Nejlepšího využití se jim ale určitě dostalo v podobě šatů svatebních, které si většinou každá nevěsta vezme jen jednou za život. Konečně mohla mít šaty jako princezna a nemusela mít její konto. Papírové svatební stály jen dvacet dolarů. No, řekněte dámy, za našich pět set korun, nezkusily byste to také?

U nás se nápadu, vyrábět papírové oblečení, ujal jeden výrobce už roku 1969. Jeho oděvy byly určitě srovnatelné s těmi americkými, protože se mohly prát i žehlit. Mě by na nich asi zaujalo to, jak snadno se dala vyřešit délka. Už žádné začišťování a paspulky, jen nůžky a lepící páska. Po nějaké době ale začal tento módní výstřelek pomalu zanikat.

Přeci jen měly papírové šaty oproti látkovým své nevýhody.

· neforemnost
· nepohodlí
· po několika praních bylo po barvách

Papír jako náhrada látky nám ale zůstala. Máme přeci papírové kapesníky, dětské jednorázové pleny a kuchyňské utěrky.