Sociální fobie

Fobie je nepřiměřený strach působící v jedincovi úzkost. Trpí-li například někdo arachnofobii má nepřekonatelný strach z pavouků a požaduje od svých blízkých, aby pro něj kontrolovali zákoutí, kde se pavouci schovávají
Sociální fobici takto reagují na jakoukoliv sociální interakci. To znamená i při běžné komunikaci. Samozřejmě existují různé stupně intenzity a u každého je průběh individuální. Nejčastěji se ale rozvíjí v období puberty, kdy se lidské tělo mění a s ním i psychika a pohled na svět.
dívka na lavici
Problémy můžou nastat například při komunikaci s učitelem před celou třídou. Je-li žák vyvolán neodpoví i když zná správnou odpověď z pouhého strachu komunikace. Začne se potit, má pocit na zvracení, klepe se a hrdlo se mu stáhne tak, že má pocit, že ani není schopný promluvit.
Takové děti jsou často bráni za podivíni a nemají moc přátel. V důsledku toho mohou být i šikanováni a fobie se přenese na závažnější onemocnění. Nesmíme si ji ale plést s obyčejnou stydlivostí. Stydlivý člověk sice nerad komunikuje, ale nepůsobí mu to úzkostné stavy.
dítě sedící u dveří
Jak něco takového může vzniknout Na to bohužel ještě nemáme jasnou odpověď. Na vinně můžou být geny, nebo předešlé trauma. Také záleží na tom, co kdo považuje za trauma. Nemusí se jednat o vyloženě traumatický zážitek, ale například o situaci, kdy je jedinec vystaven posměchu třídy.
A co s tím? V horších případech je určitě na místě psychiatrie. Dítě může dostat antidepresiva, nebo léky na snížení úzkosti. To ale není to nejhlavnější. V první řadě začne aktivně docházet na terapie, během které se naučí sestavit pyramidu svých strachů, jak bojovat s úzkostmi a jak si své bludné představy roztříštit.
Také může problém sám od sebe zmizet, například když se dítě poprvé zamiluje. Ale na druhou stranu se může i vrátit v dospělosti. Dalším rizikovým faktorem je například mateřská dovolená u maminek, jelikož jsou většinu času doma.